Volejte NONSTOP
Kontaktujte nás

+420 800 100 359

Menu

Nacházíte se zde: Úvod Informace pro pozůstalé Články Zajímavosti Zajímavosti o hřbitovech a funerální turistika

Zajímavosti o hřbitovech a funerální turistika

Napadlo vás někdy, kde se nachází největší a nejmenší hřbitov v Česku? A nebo že někdo provozuje tzv. funerální turistiku? Toto a další zajímavosti se dočtete v tomto článku.

Největší hřbitov v Česku

Napadlo vás někdy, kde se nachází největší a nejmenší hřbitov v Česku? Ten nejrozlehlejší je samozřejmě v Praze a jsou to Olšanské hřbitovy s rozlohou 50,17 ha. Na této rozlehlé ploše tvořené základním dělením na Olšanské hřbitovy I. A II., které jsou dále rozděleny na 12 hřbitovů. Od roku 1679, kdy byly hřbitovy založeny, zde bylo dle odhadů až 2 000 000 zemřelých. A to už je pořádná porce „dušiček“, co říkáte? O Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni nevadilo, že kolem spočívají ostatky desítek generací, najde zde klid k procházce v centru metropole v dosahu MHD. Místo k zamyšlení, jako stvořené.

Zdroj: Google

Druhý rozsáhlý hřbitov je samozřejmě v Brně, jedná se o Ústřední hřbitov města Brna v katastru Štýřice a na rozloze 43 ha je pohřbeno okolo 400 000 zemřelých. Pokud bychom však přidali rezervu pro rozšíření a přilehlý park, dostaneme se na až 56 ha, čímž by brněnská „Centrálka“, jak se jí lidově říká, trumfla co do plochy i ten pražský.
A nemyslete si, co se počtu slavných osobností na Centrálce, nijak extra za Prahou nezaostává…

Zdroj: Google

Nejmenší hřbitov v ČR

Pokud vás cestování a hřbitovní tématika zajímá a budete mít cestu od Velké Bíteše směrem Na Náměšť nad Oslavou, navštivte vesničku jménem Hluboké
Prosím, neplést si to se zámkem Hluboká! Na této hranici mezi Jihomoravským krajem a krajem Vysočina najdete na kraji lesa nejmenší hřbitov o rozloze pouhých 102 m2. Zdejších sedm hrobů je umístěno na ploše středně velkého rodinného domku. Evangelický hřbitůvek byl založen roku 1781, s požehnáním Josefa II. První dochované zmínky však pochází až z období kolem roku 1885, tedy o celé století později. Zajímavostí je, že rodina zakladatele hřbitova pečuje o jeho hrob až dodnes.

Zdroj: Google

 

Věděli jste že…? Hroby se Čechách začaly na Dušičky zdobit až od konce 19. století. Svíčky a lucerničky prý byly pro obyčejné lidi tehdy luxusem.


Světová památka: Starý židovský hřbitov v Praze

Nejzachovalejší židovský hřbitov svého druhu v Evropě má zvláštní magické kouzlo: nespočívá jen v jeho stáří, kdy nejstarší náhrobní kámen nese datum 25. dubna 1439, ale i v tom, že bez větší úhony přečkal dobu nacistické okupace a místo hrobů tu spatříte pitoreskní seskupení téměř 12 000 náhrobních kamenů. Protože náboženské obyčeje Židům zakazují rušit staré hroby, na Starý židovský hřbitov v někdejším pražském židovském městě, dnes části Starého Města, se postupně navážela další a další hlína, do níž se opět pohřbívalo. Pohřbívat se tu přestalo v roce 1787 na základě výnosu císaře Josefa II. Hřbitov dnes patří k nejnavštěvovanějším místům Prahy a téměř všichni návštěvníci chtějí vidět tumbu rabbiho Jehudy Löwa ben Becalela, aby na ní kromě oblázků položili svá přání, napsaná na drobných útržcích papíru.

Starý židovský hřbitov zdroj foto: Prague City Tourism

Funerální turistika

Může se to po přečtení titulku zdát podivínské, až morbidní, ale opak je pravdou. Komunistickému režimu se za desetiletí vlády nad naší zemí podařilo zcela vytlačit smrt a umírání mimo vnímání obyvatel. Ani více, než 30 let od Sametové revoluce nestačilo k nápravě vnímání smrti člověka, jakožto součástí jeho pouti životem. Většina z nás ve smrti vidí jen bolest, zmar, ztrátu a smutek.

Nechceme se zde zabývat výjimkami, kdy smrt může být tragédií, nebo naopak vykoupením, budeme se věnovat pouze smrti, která završuje životní dílo každého jedince. V dobách nedávno minulých byli bohaté rodiny zákazníky mnoha slavných jmen architektů, kteří mimo svou světskou tvorbu věnovali tu a tam svůj čas i návrhům hrobek pro slavné osobnosti. Takže podnětem pro první návštěvu hřbitova a objevu funerální turistiky může být například vaše láska k architektuře.

Na Vyšehradském hřbitově se dostanete mezi neuvěřitelnou přehlídku stylů, slohů i přístupů k vystavění hrobek a hrobů. Množství mozaik, maleb, soch a plastik je vměstnáno na kompaktní ploše kolem kostela svatého Petra a Pavla a uměleckým vrcholem je impozantní hrobka Slavín. Pokud vás zajímají ta nejslavnější jména české historie, jste na správném místě.

V drsném sevření automobilové dopravy mezi ulicemi Plzeňskou a Duškovou na pražském Smíchově, leží romantický Malostranský hřbitov. Celý hřbitov vypadá místy spíše jako starobylý park, neboť náhrobky jsou pokryty divoce rostoucím břečťanem a v letních měsících se tak ocitáte v zelené džungli. Svoji poetiku má místo ale i v časech, kdy listí začne opadat, tu a tam se objeví jinovatka, mlha, nebo sníh. A pokud máte nějaké tajné přání, naleznete zde hrob „svaté dívky“. Říká se, že pokud jej vyslovíte u tohoto hrobu, vyplní se.

Pokud naopak patříte k dobrodružným povahám, protikladem slávy hřbitova Vyšehradského může být hřbitov bláznů v blízkosti psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích. Protiklad opulentnosti s historií tak strašnou a bolestnou, že se až srdce svírá. Ale jak se říká, člověk by měl poznat obě tváře.  I tu odvrácenou.

Pokud se budete pohybovat v okolí Velhartic na Klatovsku a paranormální jevy jsou vaší vášní, přibrzděte u tamního hřbitova. Shluk tajemných skvrn ve štítu kostela prý připomíná tvář zdejší ženy, která podlehla trýznění a mučení. Říká se, že je to tvář nešťastné dívky, jejíž příběh popisuje balada Svatební košile od K. J. Erbena ve sbírce Kytice. O zdejším kostele sv. Máří Magdaleny a přilehlém hřbitově koluje mnohem více tajemných a děsivých historek, dokonce i o obřadu vzkříšení mrtvého, který se v rohu hřbitova kdysi odehrál. Mnozí hovoří i o negativní energii, kterou je místo prostoupeno, ale na setkání s ní jsou badatelé tajemna určitě zvyklí.

Svoji funerální stezku Brnem je inspirativní začít u jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici. Právě s touto stavbou je spojena osobnost pátera Středy, který na jaře roku 1645, když k Brnu přitáhla švédská armáda, neváhal zorganizovat ze zdatných studentů ozbrojené posádky a na půdě koleje i kostela vytvořil zázemí pro odhodlané obránce. Jeho mumifikované ostatky jsou k vidění v prosklené rakvi v kryptě kostela. Zážitek pro vás bude určitě natolik silný, že v parku Ústředního brněnského hřbitova budete mít o čem přemýšlet.

Jak sami vidíte, naše země je protkaná dlouhou historií, kterou lze objevovat i na tak „divném místě“, jako jsou hřbitovy. A navíc máte zaručeno, že se bude jednat o nejklidnější místo ve vašem městě. Člověk si při procházce na čerstvém vzduchu začne uvědomovat, že smrt není tabu, ale přítomnost, která tu s námi byla, je a bude navždy. Podzimní čas, kdy příroda vše dobré vydala a ukládá se ke spánku je přesně ten čas, kdy je dobré vzpomenout na své předky a porozmýšlet o hodnotách života.
 

Zpět na přehled

Fotogalerie

Nahoru