Stećci – strnulí svědci minulosti

Na seznamu světového dědictví UNESCO přibyla další pozoruhodná položka. Tak trochu záhadné náhrobní kameny Stéćci (z pravoslavného slova stojati - státi), které jsou ve velkém množství umístěny na rozlehlém území západního Balkánu. UNESCO zapsalo celkem 30 lokalit těchto středověkých nekropolí, které můžeme najít především v oblasti Hercegoviny, v menší míře také v Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Vznik a vývoj náhrobků

Stećci jsou výjimečně fascinujícím svědectvím o duchovních, uměleckých a historických aspektech středověkých kultur na území, kde se zvláštním způsobem mísí tradice západní Evropy s jihovýchodními vlivy. Úžasné monolitické náhrobky postupně vznikaly od druhé poloviny 12. století až do století 16. Většina náhrobních kamenů je vytesána z jediného kusu vápence, který odrážel dovednosti a znalosti tehdejších mistrů řemeslníků. Dekorace a nápisy svědčí o původních zvycích, použitému písmu jednoznačně vévodí bosenská cyrilice. Vysledovat zde můžeme také prehistorické, římské a raně středověké vlivy.

Mimořádný historický přínos

Historici i archeologové jásají nad mimořádně vysokým počtem zachovaných stećců (odhaduje se až 70 000) a velkou rozmanitostí jejich tvarů (zastoupeny jsou desky, truhly, sedlové náhrobky, pilíře a monumentální kříže). Propracované reliéfy obsahují dekorativní, symbolické a náboženské motivy, ale také úchvatné obrazy každodenního života. Díky tomu přinášejí Stećci oslnivé svědectví a nabízejí výjimečně bohatý historický zdroj.

Kulturní vliv

Reliéfy stećců významně ovlivnily současnou literaturu, malířství, sochařství i jiné formy umění ve všech čtyřech zemích. Pozornost vzbuzující náhrobky jsou stále úzce spojeny s místními lidmi, lidovou slovesností, pověrami a zvyky.