Nacházíte se zde: Úvod Informace pro pozůstalé Články Zajímavosti Když dva dělají totéž – zemřel herec a režisér Jan Kačer
Když dva dělají totéž – zemřel herec a režisér Jan Kačer
Rozloučení s panem Kačerem v Národním divadle mělo totiž speciální pravidla, ostatně jako vždy. Režii všech obřadů drží vždy první scéna. Scénář je podobný, dosadí se pouze umělec do „hlavní role“. S tím rozdílem, že se nejedná o roli na míru, nebo vítěze castingu, je to role, co nikdo nechce, ale přesto ji každý jednou za život dostane. I přesto, že je to hlavní role, není oblíbená, ani vyhledávaná, mnohým se podaří několikrát za život se jí vyhnout, nebo uhnout, ale nakonec ji stejně dostanou. Stejně jako před pár týdny Vlastimil Harapes, před týdnem Jan kačer, předtím mnozí další a v budoucnu též.
Tentokrát to nebyl klasický obřad Národní divadlo + Pohřební služba, ale nastala situace Národní divadlo + 2× Pohřební služba.
Jednalo se totiž o spolupráci našeho Pohřebního ústavu Elpis a kolegů z jiné společnosti. Tak proto ten nadpis. A každá z pohřebních služeb měla svůj díl práce, který musel perfektně zapadnout do bezchybného celku.
Volba ze strany rodiny padla na nás, neboť jsme udělali dobrý dojem při rozloučení s manželkou Jana Kačera, Ninou Divíškovou. Výsledek práce dvou tradičních a silných společností jste mohli vidět v televizi, nebo v novinových článcích. Takové spolupráce si vždy ceníme, neboť je vždy zárukou kvality, což je naše krédo.
Naše společnost, krom starosti o úpravu těla, transportů naší luxusní limuzínou Mercedes – Benz a dalších organizačních věcí, zajišťovala i výrobu a dodání většiny květinových darů. Po nedávném obřadu jedné ze špiček právnické obce, pana doktora Smutného, tak mělo naše Květinové studio opět napilno. Ale jako vždy, výsledek byl fenomenální a pestrobarevný, i s věncem v barvách SK Slavia Praha, který věnoval sám klub.
Obřad probíhal v klasické dramaturgii Národního divadla a nepostrádal určitou pompéznost, až dramatičnost, podtrženou dosti těžkým repertoárem hudby. Jiskru naděje se podařilo zažehnout všem řečníkům. Ředitel ND pan Jan Burian přišel s projevem do rozjetého pásma vzpomínkových fotografií a útržků slavných rolí a s grácií ocenil výčet nádherné dlouholeté práce, která za Janem Kačerem zůstala.
Laskavý humor z úst Davida Prachaře převedl tryznu na oslavu života, jak to máme rádi. Svá slova adresoval nejen svému kamarádovi, ale i společnosti, u níž měl Jan Kačer registrované své telefonní číslo. Navrhl využít zvyk z kanadského hokeje, kdy se číslo zesnulého hráče vyřadí a pověsí ke stropu haly. Číslo na Jana Kačera by mělo být tedy vyřazeno operátorem a Národní divadlo by jej mohlo vyvěsit u stropu sálu. Pak by v případě potřeby mohli Janu Kačerovi nejen volat o radu, ale mohli by mu s kolegou Ondřejem Pavelkou poslat gratulaci pomocí SMS, až Slavia dostane mistrovský titul!
Hlas Jana Pucholta ze záznamu přinesl slova poděkování za člověčenství ze zámoří, i milou vzpomínku na Pavla Landovského. Jitka Smutná přišla se vzkazem svému nejlepšímu kamarádovi a zazpívala písničku Řehtej mi, řehtej, kterou jí Jan Kačer naučil.
Paní herečka Eva Salzmannová přečetla list adresovaný panu Kačerovi manželkou zesnulého spisovatele, paní Věrou Kunderovou. Osobní vzkaz … přeji Vám klidnou tichou noc. A na brzo! Všechno si dopovíme… bude rezonovat ve vzduchu ještě dlouho, neboť říká naprosto vše, pouze pár slovy.
Navždy krásná paní Božidara Turzonovová vzpomněla na společné přátelství, důležitost manželky Niny i Janovy maminky, s dovětkem, že se k nim Jan Kačer vrátil. Velice emotivní a srdečné „Sbohem Honzíku“ pak doprovázely slzy stejně, jako u Elišky Balzerové, když stála čestnou stráž u rakve. Málem bych zapomněl na čestnou stráž, která rotovala v podobě Janových kolegů v pravidelných intervalech a byla důstojná a krásná. Osobní, s láskou i bolestí v srdci.
Poslední opona a potlesk ve stoje. Poslední sbohem pro Jana Kačera.
Děkujeme za důvěru, přejeme hodně sil rodině, všem pozůstalým.
Komentáře
Žádné příspěvky