Volejte NONSTOP
Kontaktujte nás

+420 800 100 359

Menu

Nacházíte se zde: Úvod Informace pro pozůstalé Články Zajímavosti Doprovázeli jsme Karla Schwarzenberga

Doprovázeli jsme Karla Schwarzenberga

Pokud působíte v Praze a Středočeském kraji jako pohřební služba déle, než třicet let a vaše renomé je na vysoké úrovni, vyšší moc vás odmění. Mezi stovkami a tisíci vypravených pohřbů se občas objeví jméno někoho opravdu slavného a vzácného.

Nejviditelnější jsou herci, zpěváci, ale i lékaři, vědci, nebo třeba slavní baletní mistři, prostě lidé známí z veřejného života. Svoji speciální skupinu si drží příslušníci ozbrojených a záchranných složek, kteří mívají specifická rozloučení s různými požadavky. Takže když vás nepřekvapí houkající policejní auta, nebo hasičské cisterny, dva Grippeny nad hlavou vás přinutí se sehnout. Až tak proletí nízko na pozdrav svému veliteli.

A tak se stane, že 23.12. 2011 doprovodíte na poslední cestu velitele nás všech, nejen ozbrojených složek, dostane se vám důvěry a cti uspořádat poslední rozloučení s presidentem Václavem Havlem. Vše proběhne bez větších potíží, i přes statisícové davy lidí lemující celou cestu z Pražské křižovatky na Pražský hrad. Zvonění klíčů, jako symbol listopadové revoluce je vzpomínka stejně silná, jako strach, aby někoho z davu nestrhla pohřební limuzína v těsném koridoru. Bylo to poprvé, bylo to náročné, ale nakonec to bylo krásné.

Když přijde o deset let později čas i na Václavova bratra Ivana Havla, je naše účast tak nějak samozřejmostí, neboť po smrti Václava Havla jsme si vzali za své udržovat hrobku rodiny Havlových na pražském Vinohradském hřbitově. Pohřeb pana Ivana Havla byl úplně jiný, byl to obřad spíše v kruhu rodin a přátel, neboť Ivan nebyl tak veřejně činný, jako jeho bratr Václav. Každopádně s úctou a pokorou dodnes děkujeme, že jsme to mohli být právě my.

Možná jsme získali nějaké renomé „vládní pohřební služby“, nebo nás někdo doporučil, každopádně telefonát z rakouského čísla oznamující nám prostřednictvím synovce knížete Schwarzenberga požadavek na uspořádání pražského rozloučení a uložení do rodinné hrobky na Orlíku, změnil listopadové odpoledne na čas němého úžasu. V hlavách nám totiž šrotovalo a vzpomínali jsme na vše, co se událo na pohřbu Václava Havla. Z hlediska logistiky, bezpečnosti, zodpovědnosti, náročnosti na lidi i techniku. Dnes jsme samozřejmě dál, ale zodpovědnost vás žene do okamžitého krizového módu a spouštíte kolotoč myšlenek, co všechno se bude muset.

Na scénu přichází největší nástěnka v našich kancelářích, čekáme na to, až se vláda s parlamentem a církví dohodne na formě rozloučení. Slova a slovíčkaření otřásá médii, mezi hodnotnými informacemi ukazují někteří jedinci jak hluboko jsou schopni pro 5 minut slávy klesnout, luštíme, komunikujeme, plánujeme. Desítky mapových podkladů, zkušební časoměrné jízdy po inkriminovaných místech, proměřovaní prostoru v úzkých uličkách Malé strany, možnosti parkování, otáčení… Komunikace v německém a anglickém jazyce se šlechtickými a královskými rody Evropy, řešení šířky a barev smutečních stuh, které šlechtické rody po staletí používají při těchto příležitostech, řešení speciálních požadavků na barevnost a skladbu věnců. Vše v předvánočním čase a tuhé zimě, která květinám moc nepřeje.

Naše limuzína vyráží do Vídně a přebírá urnu s ostatky Karla Schwarzenberga. Urna je umístěna do dubové rakve se speciálním držákem, který jsme udělali na míru podle rozměrů a fotografií urny. Sedí přesně, návrat pana knížete do druhé vlasti probíhá se sněhovou nadílkou nad hlavou. Začíná týden každodenního drilu, každodenní dřiny našeho květinového studia, každodenní aktualizace objednávek květin a věnců. Počasí nám stále nepřeje, mráz neustupuje, řešíme uskladnění obrovského množství čerstvých květin, jejiž kondice musí být 1A v Den D, což je sobota 9.12.2023. Na tento den je stanoven termín posledního rozloučení s Karlem Janem knížetem a pánem ze Schwarzenbergu. Oficiální začátek je ve 12:00, my jsme na místě, jež jsme před pár hodinami opustili již v 6:00.

Tomuto dni určenému pro pozvané hosty, ale předchází civilní rozloučení s občany republiky. Rakev s ostatky je od středy 6.12. vystavena v kostele Panny Marie pod řetězem na Malé straně. Některé květinové dary byly převezeny již do tohoto krásného kostela, patřícího řádu Maltézských rytířů. I zde se muselo dopředu vyřešit, kam květinové dary umístit, neboť dvorana před kostelem je velmi stísněná a z valné části je v úpravě malého parku. I když přání Karla Schwarzenberga směřovalo místo květin spíše k podpoře humanitních projektů na Ukrajině, ne všichni se tomu podvolili. Zvládli jsme to, neboť bylo určeno ještě jedno sběrné místo. V pátek v pozdním odpoledni, den před pohřbem tedy najíždí dodávky před kostel a opatrně, kus po kuse nakládají květiny. Podle odhadů se přišlo za tři dny poklonit památce knížete 11 tisíc lidí.

Zbývá 18 hodin do pohřbu příslušníka jedné z nejstarších šlechtických rodin. Rodiny, jejíž členové se mnohdy zapsali do českých dějin zlatým písmem. Stejně tak i kníže Karel zanechal nesmazatelný otisk své práce zejména v oblasti české diplomacie, předtím jako kancléř prezidenta Václava Havla, či místopředseda vlády. Z obřadu bude vysílán přímý přenos, v prostorách katedrály je čilý ruch, ve kterém se mísí dodavatelé jednotlivých komponent pro perfektní výsledek. Sněží, venku je nevlídno. V katedrále končí instalace světel pro zítřejší přímý přenos, takže je trochu vidět. Desítky věnců v rukách našich kluků putují do katedrály a jsou věšeny na stojany. Šest floristek každý pečlivě zkontroluje po cestě, opraví, dozdobí a opatří smuteční stuhou. Makají všichni bez rozdílu, od řidiče po ředitele. Snažím se zachytávat všechny momenty na fotoaparát.

Je 20:00, pátek večer. Začíná generální zkouška, na které se pilují všechny alternativy. Šéfové jednotlivých profesí ladí vše s protokolářem, velitelem Hradní stráže a velitelem policie. Přítomny jsou i špičky bezpečnostních složek, které spíše poslouchají. Jen občas umravní příliš košatý nápad zpátky do předem vymyšlených mantinelů. Bude tu cca 1400 hostů. Z toho velká část budou tvořit představitelé nejstarších šlechtických rodů, se kterými pojí Schwarzenbergy rodinná a příbuzenská pouta. Velkovévodové, princové a knížata, jakožto hlavy evropských států. Bezpečnostní restrikce na nejvyšší úrovni. Kontrolní pásky, omezení pohybu, či přesunu. Poprvé slyšíme rytmus okovaných bot šestice příslušníků Hradní stráže, kteří přinesou a odnesou rakev s ostatky knížete. Ten souzvuk je neuvěřitelný, šest nohou ze šesti těl v jeden moment udeří podpatkem do dlažby, aby v mžiku udělala to samé noha druhá. Levá, pravá, levá pravá, dokud se nezastaví vepředu u katafalku. Porada s ceremoniářem a znovu. Každodenní dril je vidět na každém pohybu, ti chlapci jsou prostě dokonalí!

Hodinu před půlnocí nácvik končí. Poslední část byl nácvik výnosu rakve za hustého sněžení. Sněhu je všude plno a stále padá, rozmrzelost a promrzlost trochu otupuje vzpomínka na dnešní zážitky, včetně fotografií pohřební limuzíny prosvěcující husté sněžení. Tak jen v pořádku dorazit domů.

Sobota 6:00 ráno. Za dvě hodiny přijede rakev. Synovec Ferdinand Schwarzenberg zajišťující celý obřad za rodinu je též na místě a opět předvádí fenomenální organizační schopnosti. Ve chvílích, kdy se ho nikdo na nic neptá vybrušuje projev v českém jazyce ke svému strýci. Jeho německá čeština s jemným vídeňským akcentem je velice roztomilá, myslím, že i jeho strýc po návratu do země mluvil podobně. Poslední dodělávky a začínají ostré kontroly všech možných bezpečnostních složek. Chodit v pravidelných intervalech „na vzduch“ začíná být díky kontrolám velmi přitěžující.

Necelé dvě hodiny před obřadem přichází první hosté. V těchto chvílích naše práce prozatím končí, ale jsme „po ruce“, vše si přebírá církev pod svoji režii, společně s obřadníkem. Pohřební limuzína je mezitím v nedaleké péči ručního mytí a přeleštění. Vše musí být dokonalé, neboť logo naší pohřební služby bylo ze zadního okna odstraněno, stejně jako ze dveří a okno zdobí zlatý schwarzenberský erb. Po třinácté hodině mše končí, nastupuje opět fenomenální souhra Hradní stráže a rakev je vložena opět do naší limuzíny.

Konvoj složený z limuzíny doprovázené policejními motorkáři se s modrými majáky dává do pohybu. Limuzína s otevřenou zádí dojede pod Bránu borců, zde přistoupí náš kolega, ukloní se a dveře se pomalu samočinně zavřou. Konvoj projede hlavní branou Pražského hradu a zastaví na chvíli před Schwarzenberským palácem, vlastně „u sousedů“. Až tak blízké jsou vazby tohoto rodu k českým vládcům. Průjezd okolo paláce Černínů, dále do kopečka a nabíráme směr Orlík. Policejní doprovod nás opouští za hranící Prahy, dál již je to na nás.

Limuzína s ostatky Karla Schwarzenberga v doprovodu servisního vozidla s květinami přijíždí po cestě k hrobce. Štěstí nám přálo, obleva přijde až zítra, takže jsme dorazili bezpečně, s trochou opatrnosti. Zítřejší obřad již bude pouze rodinný, snad jim ten pevný povrch alespoň trochu vydrží…

Dočetli jste krátké postřehy z průběhu pohřbu Karla Schwarzenberga. Obřad trval něco málo přes hodinu, rakev byla vystavena na dvou místech. Množství květinových darů se blížilo stovce, pouze z naší výroby. Celá firma pracovala na přípravách přes tři týdny… Jen díky obrovskému rozsahu, stejnou péči u nás dostává každý. Jednou žebrák, jednou kníže.

Firma se musela vypořádat i s desítkami drobných nuancí, které ke smutečním obřadům evropské šlechty patří. Jednu za všechny bych rád vyzdvihl, je jím pořízení speciální tiskárny pro tisk širokých stuh. V anglosaské společnosti standard, v našich končinách? Nedosažitelné, nikdo to neumí. Tedy pardon, nikdo – nikdo, kromě nás. My už to umíme!

Pořídili jsme drahé zařízení, které tiskne široké stuhy. Na ně lze umístit text na šířku, nebo erby, lze je opatřit na kratších koncích třásněmi, vypadá to naprosto honosně. Ostatně, podívejte se v galerii na fotografie nádherných květinových darů z valné většiny z naší produkce a záplavu modro-bílých stuh ve schwarzenberských barvách.

Dnes, půl roku od události zbývá jen hřejivý pocit, že i pohřeb takové osobnosti světového formátu zvládla naše pohřební služba na výbornou. Svědčí o tom nejen osobní poděkování Ferdinanda ze Schwarzenberga, ale vlastně i svolení, že můžeme článek a několik fotografií z pohřbu jeho strýce, vzácného člověka uveřejnit.
Odpočívejte v pokoji milý kníže, děkujeme rodině Schwarzenbergů za důvěru a ocenění naší práce.
   


 

Zpět na přehled

Nahoru