Nacházíte se zde: Úvod Informace pro pozůstalé Články Vzpomínáme Dušičky, svátek zesnulých
Dušičky, nejvíce dodržovaná tradice u nás. V tomto čase se každý z nás pozastaví a zavzpomíná na své drahé, kteří již nejsou mezi námi.
Očistíme hroby, zapalujeme svíčky, ať již na hřbitově, v kolumbáriu, urnovém háji, nebo třeba i jen doma a snažíme se tato místa vyzdobit smutečními, nebo památečními dekoracemi. A v duchu hovoříme se svými blízkými. Cestujeme i do vzdálenějších míst, kde máme své kořeny a své zesnulé blízké předky.
Datum dušiček je 2.11. - začátkem listopadu si tak každý rok připomínáme památku zesnulých. U nás se slaví Dušičky, v Americe Halloween a v Mexiku nádherný a veselý Día de los Muertos. Jde o přelom mezi podzimem a zimou, koncem teplého období a nastávajícím odpočinkem přírody. Připomínkou pomíjivosti a smrti, oslavou života a nových začátků.
Přichází tedy období, které je prosyceno oslavou našich blízkých, kteří již s námi nejsou. Ne nadarmo se tomuto dni také říká den smutku. Podle našeho mínění je asi jedno, zdali se přikloníte ke kterékoliv oslavě, nebo zdali se vůbec k některé přihlásíte.
Vzpomínka na naše zemřelé předky je velice citlivou a intimní záležitostí. Ale dovolíme si vám připomenout, že vzpomínka, nebo rozmluva s těmi, co již odešli, pomáhá otupit bolest a přináší láskyplné vzpomínky na společně prožitý čas. Možná zkuste namísto zakořeněných smutných myšlenek nad ztrátou vnést do vzpomínek okamžiky radosti a lásky, kterou jste spolu mohli prožívat. A možná se při vzpomínce i trochu poveselit s rodinou, nebo přáteli.
Prostě si berme z každého zvyku to, co nám zlepší ten krátký čas zde, zde na Zemi.
A možná bychom mohli začít i trochu přemýšlet, než zasypeme naše hroby a hrobky vším tím plastovým haraburdím, které nám v podobě nízké ceny a dosažitelnosti „zlehčuje život“. Samozřejmě, na hřbitovech se krade, ničí, ale „řádí“ zde i veverky, kuny a mnohá další zvířena.
Přesto by bylo vhodné zamyslet se nad výzdobou, kterou můžeme vytvořit z přírodních materiálů, nebo nad například lucerničkami a vázičkami, které necháme nainstalovat na hrob na pevno. Pak stačí přijít jen s klasickou svíčkou, nebo řezanou, lépe sušenou kyticí v papíru. A pokud zvolíte trvalky v květináčích, stačí si dát do auta zásobu svíček a zastavit se „na kus řeči“ kdykoliv, kdy pojedete kolem. Ruční výroba věnečků může být zase dobrou průpravou na čas Adventu, až budete tvořit věnce Vánoční. Pokud totiž na hrob přinesete něco od srdce, něco co jste vytvořili v kruhu rodiny, Vaše Dušičky budou jen rády!
Vhodným darem k uctění památky v tento den, mohou být věnce či kytice živých květin. Často bývají využity také květiny a květinové smuteční vazby umělé. Je to z důvodu vyšší odolnosti vůči počínajícím mrazíkům v tomto ročním období. Odolné jsou i suché vazby, které vydrží také podstatně delší dobu.
Ze srdce rádi Vám připravíme vkusnou a vhodnou dekoraci na uctění památky Vašich blízkých právě v tento den. Na našem e-shopu najdete velký výběr kytic, věnců a květinových košů.
Na některých hřbitovech může být přítomen i kněz, který smí v den dušiček obléci černé roucho. Prochází společně s pozůstalými hřbitov a kropí hroby svěcenou vodou.
V anglosaských zemích je oblíbený svátek Haloween, který se slaví o den dříve, než křesťanský svátek Všech svatých (1.11.). Jedná se o původní keltský svátek, který se hojně slaví především v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Jeho název vznikl zkrácením skotského označení „All Hallows' Eve“, který se odehrával v „Předvečer Všech svatých“.
Tento keltský svátek připadající na poslední říjnový den byl vlastně hranicí mezi dvěma hlavními periodami. Mezi létem a zimou, který keltové vnímali jako linii mezi živými a mrtvými, mezi životem a smrtí. Léto bylo obdobím hojnosti a tepla, zatímco zima přinášela zmar. Keltové stavěli před svátkem oltáře obsahující ptačí pera, či zvířecí lebky a jejich účelem bylo navázání kontaktu s mrtvými. Odsud pochází přenesená tradice do dnešních dnů, tradice vydlabaných dýní se svíčkou u domů.
Kombinace oranžové a černé barvy také není náhoda. Jedná se o symbol podzimní sklizně a přicházející temnoty a smrti.
Zvyky dnešního Halloweenu pocházejí ze starého Irska a jsou pravděpodobně směsicí prolnutí a modifikace pohanských a křesťanských kultur. Vystěhovalci při osidlování amerického kontinentu pak položili kořeny těchto oslav ve Spojených státech Amerických, odkud jej expanze americké kultury přenesla do celého světa.
Ve španělsky mluvících zemích, a především v Mexiku, se slaví Día de los Muertos (svátek zemřelých), nebo Día de Todos Santos (svátek svatých). Na ulicích se konají průvody masek a slaví se i na hřbitovech. Lidé tu polévají hrobky alkoholickými nápoji, aby si to mohli užít i zemřelí.
Jedná se o oslavy, probíhající od večera 31. října do 2. listopadu a jsou chápány jako šťastné dny setkání mezi živými a mrtvými.
Jedná se o nejoblíbenější svátek, kombinující historické obyčeje původních Aztéckých kultur, se španělským lidovým exportem prvních dobyvatelů. Tradice kultu smrti sahá hluboko do předkolumbovského období a je pevně zakořeněna v aztécké mytologii. Podle ní odcházejí zemřelí do země jménem Mictlán, kde vládnou Pán a Paní Smrt. V období dušiček se zemřelí vracejí zpět, aby si mohli popovídat se svými pozůstalými a zmírnili tak jejich smutek.
Volejte
NONSTOP
